Návrat na hlavní stranu

Destinační Management

Destinační management turistického subregionu Poodří
Moravské Kravařsko,
aktivity a činnost od roku 2003

Úkolem a cílem Destinačního management je připravit nabídku aktivit pro účastníky cestovního ruchu v daném subregionu a vytvořit v oblasti silnou, konkurenceschopnou a strategicky řízenou jednotku. Vytvoření Destinačního managementu vychází z výstupů dokumentu "Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska" zpracované v roce 2002. V tomto dokumentu byly představeny turistické subregiony : Ostravsko-Karvinsko, Beskydy a Valašsko, Poodří, Opavsko-Krnovsko, Nízký Jeseník, Hrubý Jeseník.
V souvislosti s podáním žádosti na vytvoření Destinačního managemnetu za subregion Poodří byla učiněna předběžná dohoda Sdružení obcí Bílovecka, mikroregionu Odersko, Regionu Poodří a města Studénky. Dále byly osloveny města a vytvořeno partnerství s městy Fulnek a Příbor.

Poslání Destinačního managementu:

Subjekty Destinačního managementu Moravského Kravařska:

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska

Turistický subregion Poodří - Moravské Kravařsko byl specifikován CzechTourismem v rámci rozčlenění České republiky na turistické oblasti. V Moravskoslezském kraji bylo specifikováno celkem 6 turistických oblastí a to: Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Hrubý Jeseník, Ostravsko-Karvinsko, Beskydy-Valašsko a Poodří - Moravské Kravařsko.
Rozdělení Moravskoslezského kraje bylo převzato do Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska, která byla zpracována pro Krajský úřad MSK v roce 2002 s aktualizací v roce 2005.

Turistický ruch se stal důležitým hospodářským odvětvím a to v měřítku světovém i lokálním. Moravskoslezský kraj, mnohdy stále vnímaný jako oblast těžkého průmyslu a hornictví s poškozeným životním prostředím, má svým návštěvníkům nesporně co nabídnout. I když ani v době nedávné nechyběla snaha o prezentaci místních atraktivit a služeb, nedostatek koncepčnosti vedl k poměrně nízké efektivitě vloženého úsilí.
Samotný turistický subregion Poodří - moravské Kravařsko má velmi krátkou historii. V územních plánech byl prostor horní Odry charakterizován jako turisticky málo atraktivní a celé území bylo přiřazeno k Ostravsko-karvinské aglomeraci. Až působením zástupců Regionu Poodří, svazku 21 obcí zájmového území řeky Odry a blízkého okolí a jejich aktivní činností v projektu Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska a především v poradním sboru došlo k přehodnocení názoru na turistický potenciál regionu Poodří a vytvoření samostatného turistického subregionu Moravského Kravařska.

Takto vytvořený turisticky subregion Poodří - Moravské Kravařsko možno charakterizovat svou malebnou krajinou, zajímavou faunou a florou, kulturními a historickými památkami, významnými osobnostmi, možnostmi rozvoje turistiky a cykloturistiky. Z pohledu turistických možností má destinace v současnosti charakter regionální, s využitím přímé návaznosti na potenciál ostravské aglomerace. Vzhledem ke své poloze má Moravské Kravařsko možnost stát se tranzitní destinací národního a středoevropského významu na trase sever-jih.

Vymezení zájmového území
V Moravskoslezském kraji je oblast Poodří vymezena spádovým územím řeky Odry mezi Oderskými vrchy a Ostravou. Zaujímá území Sdružení obcí Bílovecka, mikroregionu Oderska, Regionu Poodří včetně měst Fulneku, Příbora a Studénky. Tyto subjekty se dohodly na společných aktivitách a koncepci rozvoje turistického a cestovního ruchu včetně společné prezentace na výstavách cestovního ruchu Regiontour v Brně, Holiday World v Praze, Dovolená a Region v Ostravě, popř. dalších regionálních výstavách v ČR.

Vazby na okolí
Turistická oblast Poodří leží ve strategicky výhodné poloze severní části Moravské brány. Dobrou dopravní dostupnost zajišťuje rekonstruovaný železniční koridor Praha - Ostrava i pět místních tratí, mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava - Mošnov a nedávno zprovozněná dálnice D 1 Brno - Ostrava.
Sousedními turistickými subregiony v Moravskoslezském kraji jsou na severu Ostravsko, na východě Beskydy, na západě Jeseníky. Na jihu region sousední s Olomouckým krajem.
Nelze rovněž opomenout existující vazby s blízkým Polskem a Slovenskem, což je možno dokladovat skladbou návštěvníků této oblasti.

Hledání identity
Turistický subregion Poodří věnoval rozvoji turistického ruchu pozornost prakticky od okamžiku, kdy začaly spolupracovat mikroregiony. Spolu s partnery inicioval budování cyklistických stezek, obnovu místních atraktivit, venkovských tradic i přátelských setkání mezi poskytovateli turistických služeb a jejich uživateli.
Od samých počátků vystupovala ze všech projektů potřeba jednotící myšlenky, která by charakterizovala vazby na kulturní a přírodní dědictví regionu a zároveň vystihla úsilí o návrat do demokratické Evropy.
Takový fenomén se v regionu vskutku nachází - je to téměř zapomenutá a po válce uměle potlačovaná tradice historického Moravského Kravařska - územně téměř totožného s turistickým subregionem Poodří, charakteristického líbeznou krajinou, cílevědomým hospodářským rozvojem a především bezproblémovým soužitím německého, moravského i židovského etnika.
Moravské Kravařsko se ukázalo být nejstabilnějším základem, o který se udržitelný rozvoj oblasti, ve které turistický ruch bude jistě hrát nemalou úlohu, může opřít.

Starší a střední generace Novojičínska ví, že Kravařskem se dlouho nazýval široký pás území severovýchodní Moravy a jižní části Slezska v povodí Odry. Název shodně déle či kratší dobu užívali Němci a Češi. Zvláště Němci lpěli na názvu Kuhländchen, protože se zde, na této "německé výspě" v českém teritoriu uchoval po staletí zvláštní dialekt, kroje, zvyky, písně, pověsti, které si jejich předci přinesli z Německa v době velké kolonizace našeho území.
O životě lidí na Kravařsku bylo napsáno mnoho etnografických a historických prací. Dočteme se v nich i mnoho názorů na název a rozsah tohoto území. Pokud se týče názvu, vedly se diskuse zda se odvozuje od vysoce užitkového skotu, krav, nebo pánů z Kravař, mocného českého rodu, který v době největšího rozmachu ovládal Fulnecko, Bílovecko, Novojičínsko a Štrambersko. Němečtí badatelé se převážně přikláněli k názoru "podle skotu", někteří čeští k názoru druhému.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Destinační management
AKTUALIZACE: Vladimír Nippert (Obecní úřad Vrážné) org. 56, 13.04.2013 v 17:46 hodin


Copyright 1998-2021 © czechoslovakia.cz